Co ty vlastně o pohlavní síle jenom víš? To, co nyní víš, není ani zrnko v písku toho, co vědět máš. Nejen ty, nýbrž každý lidský tvor má znáti sílu svoji pohlavní ať jeho to pak dolů nehltí. To je, co tobě se stává. Že síla tvá je tobě zcela neznámá. A pohlcenou se pak stáváš. Poznati toho, co pohlavní síla vskutku skrývá je síla vůle, kterou lidský tvor pramálo mívá. Ukojiti svoje nejnižší pudy, zapomněl pro všechno, odkud on, jeho duch se vskutku rodí. Nemaje býti zvířetem, maje býti tvořitelem ve Stvoření, jež jeho vlastní pohlavní to síla do světelných výšin jej pozvedá. Však tomu takto se neděje. Je žel pramálo jedinců, jež mohou tvrditi, že nižšími pudy zlákat oni se nedají a do vzestupu díky své síle oni stoupají.
Ty polcenou ty se stáváš. Ve chvílích počátku jemného těla tvého chtění mysleti máš na sílu svého tvoření. Síla tvého chtění počínaje pomalým nástupem. Ty ji nadále rozdmícháváš až do neuvěřitelných otáček, jež pak zastaviti je zhola nemožné. Jakmile proudí tvým tělem kvadratická rychlost oné síly, jen stěží to nemá destruktivní šrámy na tvých myšlenkách, o vzestupu nemluvě. Ty potřeba se naučiti zachytit již jemné chvění. To v poklidu ty poznáš, když do oleje vodu nadále nebudeš přimíchávat. Ta síla jde z tebe, jde prvotně zdola. A stoupati má dále a nejen ukotvit se v solární to čakře. Ona tam pak paseku jen tropí, sic je ji velmi moc, a tělu to pak jen škodí. Zhluboka máš dýchati a tu jemnou sílu sebou nechat od kořene po Nebesa nechat prouditi. To povznese tě výš. Chce to trénink, chce to čas a budeš umět alespoň jen malinkou část. Díky tréninku se posunovati můžeš a pak mnoho a mnoho záležitostí ty zmůžeš.